Duben 2014

pomoc pro Ondráška

22. dubna 2014 v 14:03 | breb |  Ondřej
Již předem děkuji všem, co si vyšetří malou chvíli a věnují čas našemu příběhu. Mé jméno je Linda. Žiji sama se svými třemi dětmi, Patričkou, Terezkou a Ondřejem. Patrička je zdravá holčina, která bude nastupovat na střední zdravotnickou školu. Terezka chodí do 4. třídy základní školy a má převodní nedoslýchavost. Svůj handicap zvládá velmi dobře a není na ní téměř znát. Nejmladší Ondrášek se narodil v 35. týdnu těhotenství jako zdánlivě zdravé miminko. První komplikace se objevily již v porodnici, kde bylo zjištěno, že syn postrádá sací reflex. Jeho krmení bylo velmi náročné, za použití hadiček a stříkaček jsme mu zajišťovali potřebnou výživu. Po měsíci trpělivé péče začal Ondra konečně přibírat a naučil se sát. V půl roce jsme začali s cvičením Vojtovy metody a v roce to byl normální šikovný chlapeček, který zvládl své první krůčky.
Jednoho dne syn prodělal nečekaně neepileptický záchvat (tzv. vypnutí), během kterého upadl nešťastně na hranu schodu, při čemž došlo k rozsáhlé fraktuře lebky. Po tomto zlomovém okamžiku se jeho vývoj značně zpomalil. Vše, co doposud uměl, zůstalo zachováno, ale nové věci se neučil vůbec nebo jen se značným zpožděním a velmi pomalu. Ve třech letech čítala jeho slovní zásoba asi 40 slov a plně používal plenky. Nastal koloběh vyšetření a hospitalizací se skličujícími závěry, centrální hypotonie, nedostatečná myelinizace mozku, mentální retardace, dětský autismus, anxiety, enuréza, enkopréza, vývojová dysfázie (porucha recepce i exprese) a další přidružené diagnózy.
Život se nám tak obrátil zcela vzhůru nohama. Ondřejův otec tuto velkou změnu neustál a asi v jeho pěti letech od nás odešel. Tak jsem zůstala sama na dvě dcery a postiženého syna. V současné době je Ondřej vedený jako polymorbidní pacient, tzn. pacient trpící větším počtem různých závažných chorob a zdravotních komplikací. Nově nám přibyla diagnóza CSA, zástava dýchání ve spánku. Ondřej je plně inkontinentní, nesmrká, špatně mluví, značné obtíže mu činí střídání nohou, což znamená, že nezvládne delší chůzi. Neumí se sám obléknout a je zcela závislý na něčí pomoci. I přes všechny rány osudu se snažím Ondru co nejvíce naučit a zajistit mu kvalitnější život.
Letos mu bude 7 let a má možnost nastoupit do speciální školy, kde by byl pod dohledem zkušených pracovníků. Největší problém spočívá ve vzdálenosti školy od místa bydliště, kterou bychom museli denně překonávat. Jízda hromadnou dopravou je se synovou diagnózou takřka nemožná a pro nás pro oba velmi vyčerpávající. Proto jsme si dovolili touto cestou požádat o pomoc při financování automobilu a pomůcek potřebných pro vzdělávání Ondřeje. I dopravování za nejbližší rodinou je komplikované, protože kvůli jeho zdravotnímu stavu jsme se přestěhovali blíž ke specializovaným lékařům, tedy dál od babičky, mé sestry a její rodiny. Vzdálenost mezi naší rodinou je cca 150km a Ondřej tak nevídá babičku tak často, jak by bylo potřeba pro jeho zdravý sociální vývoj. Automobil potřebujeme větší, kvůli převážení speciálního kočárku, bude potřeba udělat i speciální úpravy a dokoupit zádržný systém.
Bohužel kvůli naší těžké finanční situaci není možné auto pořídit z rodinného rozpočtu. Proto se obracím na Vás, s prosbou o jakoukoli finanční podporu na nákup většího automobilu a jeho úprav. Tato pomoc by byla velkým přínosem v životě Ondry na jeho každodenních cestách.
Všem, kdo si přečetli náš příběh, ze srdce děkujeme. Vážíme si Vašeho pochopení a pomoci, o kterou žádáme v naší tíživé situaci.
Již předem děkuji všem, co si vyšetří malou chvíli a věnují čas našemu příběhu. Mé jméno je Linda. Žiji sama se svými třemi dětmi, Patričkou, Terezkou a Ondřejem. Patrička je zdravá holčina, která bude nastupovat na střední zdravotnickou školu. Terezka chodí do 4. třídy základní školy a má převodní nedoslýchavost. Svůj handicap zvládá velmi dobře a není na ní téměř znát. Nejmladší Ondrášek se narodil v 35. týdnu těhotenství jako zdánlivě zdravé miminko. První komplikace se objevily již v porodnici, kde bylo zjištěno, že syn postrádá sací reflex. Jeho krmení bylo velmi náročné, za použití hadiček a stříkaček jsme mu zajišťovali potřebnou výživu. Po měsíci trpělivé péče začal Ondra konečně přibírat a naučil se sát. V půl roce jsme začali s cvičením Vojtovy metody a v roce to byl normální šikovný chlapeček, který zvládl své první krůčky.
Jednoho dne syn prodělal nečekaně neepileptický záchvat (tzv. vypnutí), během kterého upadl nešťastně na hranu schodu, při čemž došlo k rozsáhlé fraktuře lebky. Po tomto zlomovém okamžiku se jeho vývoj značně zpomalil. Vše, co doposud uměl, zůstalo zachováno, ale nové věci se neučil vůbec nebo jen se značným zpožděním a velmi pomalu. Ve třech letech čítala jeho slovní zásoba asi 40 slov a plně používal plenky. Nastal koloběh vyšetření a hospitalizací se skličujícími závěry, centrální hypotonie, nedostatečná myelinizace mozku, mentální retardace, dětský autismus, anxiety, enuréza, enkopréza, vývojová dysfázie (porucha recepce i exprese) a další přidružené diagnózy.
Život se nám tak obrátil zcela vzhůru nohama. Ondřejův otec tuto velkou změnu neustál a asi v jeho pěti letech od nás odešel. Tak jsem zůstala sama na dvě dcery a postiženého syna. V současné době je Ondřej vedený jako polymorbidní pacient, tzn. pacient trpící větším počtem různých závažných chorob a zdravotních komplikací. Nově nám přibyla diagnóza CSA, zástava dýchání ve spánku. Ondřej je plně inkontinentní, nesmrká, špatně mluví, značné obtíže mu činí střídání nohou, což znamená, že nezvládne delší chůzi. Neumí se sám obléknout a je zcela závislý na něčí pomoci. I přes všechny rány osudu se snažím Ondru co nejvíce naučit a zajistit mu kvalitnější život.
Letos mu bude 7 let a má možnost nastoupit do speciální školy, kde by byl pod dohledem zkušených pracovníků. Největší problém spočívá ve vzdálenosti školy od místa bydliště, kterou bychom museli denně překonávat. Jízda hromadnou dopravou je se synovou diagnózou takřka nemožná a pro nás pro oba velmi vyčerpávající. Proto jsme si dovolili touto cestou požádat o pomoc při financování automobilu a pomůcek potřebných pro vzdělávání Ondřeje. I dopravování za nejbližší rodinou je komplikované, protože kvůli jeho zdravotnímu stavu jsme se přestěhovali blíž ke specializovaným lékařům, tedy dál od babičky, mé sestry a její rodiny. Vzdálenost mezi naší rodinou je cca 150km a Ondřej tak nevídá babičku tak často, jak by bylo potřeba pro jeho zdravý sociální vývoj. Automobil potřebujeme větší, kvůli převážení speciálního kočárku, bude potřeba udělat i speciální úpravy a dokoupit zádržný systém.
Bohužel kvůli naší těžké finanční situaci není možné auto pořídit z rodinného rozpočtu. Proto se obracím na Vás, s prosbou o jakoukoli finanční podporu na nákup většího automobilu a jeho úprav. Tato pomoc by byla velkým přínosem v životě Ondry na jeho každodenních cestách.
Všem, kdo si přečetli náš příběh, ze srdce děkujeme. Vážíme si Vašeho pochopení a pomoci, o kterou žádáme v naší tíživé situaci.
Již předem děkuji všem, co si vyšetří malou chvíli a věnují čas našemu příběhu. Mé jméno je Linda. Žiji sama se svými třemi dětmi, Patričkou, Terezkou a Ondřejem. Patrička je zdravá holčina, která bude nastupovat na střední zdravotnickou školu. Terezka chodí do 4. třídy základní školy a má převodní nedoslýchavost. Svůj handicap zvládá velmi dobře a není na ní téměř znát. Nejmladší Ondrášek se narodil v 35. týdnu těhotenství jako zdánlivě zdravé miminko. První komplikace se objevily již v porodnici, kde bylo zjištěno, že syn postrádá sací reflex. Jeho krmení bylo velmi náročné, za použití hadiček a stříkaček jsme mu zajišťovali potřebnou výživu. Po měsíci trpělivé péče začal Ondra konečně přibírat a naučil se sát. V půl roce jsme začali s cvičením Vojtovy metody a v roce to byl normální šikovný chlapeček, který zvládl své první krůčky.
Jednoho dne syn prodělal nečekaně neepileptický záchvat (tzv. vypnutí), během kterého upadl nešťastně na hranu schodu, při čemž došlo k rozsáhlé fraktuře lebky. Po tomto zlomovém okamžiku se jeho vývoj značně zpomalil. Vše, co doposud uměl, zůstalo zachováno, ale nové věci se neučil vůbec nebo jen se značným zpožděním a velmi pomalu. Ve třech letech čítala jeho slovní zásoba asi 40 slov a plně používal plenky. Nastal koloběh vyšetření a hospitalizací se skličujícími závěry, centrální hypotonie, nedostatečná myelinizace mozku, mentální retardace, dětský autismus, anxiety, enuréza, enkopréza, vývojová dysfázie (porucha recepce i exprese) a další přidružené diagnózy.
Život se nám tak obrátil zcela vzhůru nohama. Ondřejův otec tuto velkou změnu neustál a asi v jeho pěti letech od nás odešel. Tak jsem zůstala sama na dvě dcery a postiženého syna. V současné době je Ondřej vedený jako polymorbidní pacient, tzn. pacient trpící větším počtem různých závažných chorob a zdravotních komplikací. Nově nám přibyla diagnóza CSA, zástava dýchání ve spánku. Ondřej je plně inkontinentní, nesmrká, špatně mluví, značné obtíže mu činí střídání nohou, což znamená, že nezvládne delší chůzi. Neumí se sám obléknout a je zcela závislý na něčí pomoci. I přes všechny rány osudu se snažím Ondru co nejvíce naučit a zajistit mu kvalitnější život.
Letos mu bude 7 let a má možnost nastoupit do speciální školy, kde by byl pod dohledem zkušených pracovníků. Největší problém spočívá ve vzdálenosti školy od místa bydliště, kterou bychom museli denně překonávat. Jízda hromadnou dopravou je se synovou diagnózou takřka nemožná a pro nás pro oba velmi vyčerpávající. Proto jsme si dovolili touto cestou požádat o pomoc při financování automobilu a pomůcek potřebných pro vzdělávání Ondřeje. I dopravování za nejbližší rodinou je komplikované, protože kvůli jeho zdravotnímu stavu jsme se přestěhovali blíž ke specializovaným lékařům, tedy dál od babičky, mé sestry a její rodiny. Vzdálenost mezi naší rodinou je cca 150km a Ondřej tak nevídá babičku tak často, jak by bylo potřeba pro jeho zdravý sociální vývoj. Automobil potřebujeme větší, kvůli převážení speciálního kočárku, bude potřeba udělat i speciální úpravy a dokoupit zádržný systém.
Bohužel kvůli naší těžké finanční situaci není možné auto pořídit z rodinného rozpočtu. Proto se obracím na Vás, s prosbou o jakoukoli finanční podporu na nákup většího automobilu a jeho úprav. Tato pomoc by byla velkým přínosem v životě Ondry na jeho každodenních cestách.
Všem, kdo si přečetli náš příběh, ze srdce děkujeme. Vážíme si Vašeho pochopení a pomoci, o kterou žádáme v naší tíživé situaci.
http://www.kontobariery.cz/Komu-pomahame/Komu-muzete-pomoci/Ondra.aspx